1. Francouzsko-česká obchodní komora v České republice
  2. Užitečné informace
  3. Aktuality
  4. Setkání s francouzským oceánografem Stéphanem Blainem

Ze života komory  •  Přednášky & Semináře

Setkání s francouzským oceánografem Stéphanem Blainem

Stéphane Blain je francouzský námořní odborník, který přednáší na pařížské Sorbonně a působí jako oceánograf v Laboratoři mikrobiální oceánografie. V rámci Měsíce klimatu s ním FČOK zorganizovala ve spolupráci s Nadací BNP Paribas a Francouzským Institutem v Praze debatní snídani.

V pátek 25. října nás na snídani Top Executives Women poctil svou návštěvou francouzský vědec a oceánograf Stéphane Blain. Téma tohoto setkání byly klimatické změny a dopad emisí CO2 na naši planetu.

Tajemnice správní rady FČOK Michaela Fuchsová, která byla zároveň moderátorkou debatní snídaně, ve své zahajovací řeči označila páteční snídani za výjimečnou.

„Odlišný formát, který se i tématem liší od našich běžných setkání. Nutí nás k zamyšlení o planetě a o tom, jak se my sami můžeme podílet na ochraně životního prostředí – ať už jako jednotlivci, nebo v rámci našich firem.“

Po představení hlavního řečníka převzal slovo francouzský atašé pro vědu a vysoké školy Mathieu Wellhoff. V krátkosti představil Francouzský institut v Praze a především Měsíc klimatu, který organizuje ve spolupráci s Nadací BNB Paribas. Ta sponzorovala Blainův projekt SOCLIM (Southern Ocean and Climate Field Studies with Innovative Tools), který byl dokončen před pěti lety.

Stéphane Blain sice není zvyklý přednášet čistě ženskému publiku, přesto se mu podařilo překonat nervozitu a představit důvody, které vedly k realizaci výzkumného projektu v Jižním oceánu, někdy také zvaným Jižní ledový oceán nebo Antarktický oceán. Svůj projev zakončil krátkým videem, pomocí kterého měly všechny účastnice možnost pochopit, jak fungovaly jednotlivé operace na místě.

Hlavní myšlenkou projektu bylo sesbírat nová data o CO2 v Jižním oceánu a sdílet nové poznatky s veřejností, především s mladými lidmi.

Za posledních 200 let se velmi zvýšil objem emisí CO2, kvůli čemuž se globální teplota zvedla o 1 °C. Nejpesimističtější scénáře nyní hovoří dokonce o zvýšení o 5°C do roku 2100. Pokud však začneme jednat, udržíme nárůst teploty na 2 °C (což stanoví i Pařížská dohoda).

Abychom lépe pochopili, jaký důsledek má zvyšování teploty na planetu Zemi, je třeba si uvědomit, že v době ledové před 10 000 lety byla globální teplota pouze o 4 °C nižší než nyní. Nárůst teploty o 5°C je tedy enormní a alarmující. Je naprosto nezbytné, aby křivka, která zachycuje vzestupnou tendenci emisí CO2, začala klesat.

Globální oteplování v číslech

V současné době jsme na 39,7 miliardách tun emisí ročně (34,4 z nich pochází ze znečištění a 5,3 z deforestace). Z těchto 39,7 miliard tun putuje 17,3 tun přímo do atmosféry a 20,4 tun absorbují téměř rovným dílem lesy a oceány.

Čím více emisí vypouštíme do atmosféry, tím více jich absorbuje oceán. Jak dlouho ještě to však vydrží?

Stéphane Blain dále vysvětlil, jakým způsobem oceán absorbuje CO2, a dodal, že v Jižním oceánu se nachází 50 % oxidu uhličitého vstřebaného oceány. Ten pak zůstane uložen v nejspodnější vrstvách oceánu až tisíce milionů let.

Právě za účelem zkoumání ukládání CO2 v oceánech vymyslel Stéphane projekt SOCLIM, který následně zrealizoval ve vodách Karguelových ostrovů. Na lodi tak za náročných a nebezpečných meteorologických podmínek pracovalo asi 15 vědců a lodní personál.

Video si můžete prohlédnout zde.

Díky prezentaci si účastnice prohloubily vědomosti ohledně nebezpečí, ve kterém se naše planeta nyní nachází, proto měly na řečníka několik dotazů.

Ovlivňuje množství CO2 v oceánu mořské živočichy?

Ano, oxid uhličitý způsobuje okyselování oceánu. Obáváme se, že okyselení negativně ovlivní některé organismy, ještě však nemáme konkrétní data.

Probíhá výzkum ve všech oceánech?

Typ výzkumu závisí na konkrétním oceánu, vědci však pracují na celém světe. Oceánografické projekty jsou velmi drahé a my v jenom období provádíme vždy pouze jeden výzkum. Ale sběr dat probíhá v každém oceánu a my svá data sdílíme s veřejností, což pro nás představuje jakousi pozitivní soutěž.

Počítal jste někdy, kolik CO2 vyprodukujete vy sami během vašich misí?

Naše práce dává vzniknout velkému množství CO2 a my se nyní snažíme odhadnout dopad, jaký mají naše projekty na životní prostředí.

Co si myslíte o Grétě?

Nemám televizi a na internetu trávím jen velmi málo času, přesto bych však chtěl poděkovat všem mladým lidem, kteří se snaží posunout věci správným směrem. Avšak již dnes je třeba zavádět konkrétní opatření, což je v pravomoci politiků, ne mladých lidí.

Česká republika leží daleko od oceánu, jak bychom mohli i my přispět ke snížení emisí CO2?

Odpovědí jsou lesy. Lesy jsou oceánům velmi podobné, také skladují CO2. Sázení lesů je tedy jedním z řešení. Mnoho možností máte i vy, kteří jste na vedoucích pozicích. Například Komerční banka přestala financovat podniky, jejichž činnost je založena na fosilních palivech.

 

Stéphane Blain vidí budoucnost optimisticky, avšak připomíná výše zmíněná čísla: pokud do roku 2050 drasticky nesnížíme emise CO2, pak již bude příliš pozdě.

Proto na závěr apelujeme na všechny – je třeba začít jednat, a je třeba začít hned.

Děkujeme Stéphanu Blainovi, že přijal naše pozvání, a Nadaci BNP Paribas, že páteční setkání umožnila. Děkujeme také Francouzskému institutu, který nám poskytl své konferenční místnosti.