Český průmysl, evropský unikát?

Voir en mode carousel Voir en mode mosaïque

Rok 2015 byl nejlepší rok z pohledu ekonomiky za dlouhá desetiletí.

Evropě jako celku se daří, panuje relativní klid, firmy opět hledají nové zaměstnance. Druhým trendem je ovšem pokles podílu průmyslu na tvorbě HDP zvaný „desindustrializace“. České republice se tento jev vyhýbá, dokonce jde směrem opačným. A daří se jí. Česká republika je v čele tabulky růstu hrubého domácího produktu, nabízí měnovou a politickou stabilitou a díky své ekonomické přitažlivosti je lákadlem pro mnohé investory. Co za českým ekonomickým úspěchem stojí a co můžeme očekávat v dalších letech?

Průmysl a spotřeba tahouny výjimečného růstu české ekonomiky

České ekonomice se daří a začali si toho všímat zahraniční investoři a média, ale i Češi, kteří začali utrácet. Úrokové sazby se drží na minimu, skvělé výsledky hlásí i průmysl a maloobchod.

Z čísel Eurostatu pro 3. čtvrtletí roku 2015 vychází ČR s 3,9 % růstem HDP jako třetí nejrychleji rostoucí ekonomika Evropské unie (EU), lépe už se daří jen Maltě (+5,4 %) a Irsku (+7 %). Český výsledek je daleko před unijním průměrem +1,9 %, eurozóna má průměrné tempo růstu HDP ještě pomalejší (+1,8 %). Podle prognózy Evropské komise by tempo růstu české ekonomiky mělo dosáhnout 2,3 % v roce 2016 a 2,7 % v roce 2017 a udržet si vyšší dynamiku než EU nebo eurozóna jako celek.

„Loňský rok patřil bezesporu mezi jedny z nejúspěšnějších let. Ekonomika rostla nejrychlejším tempem od roku 2007. Z pohledu ekonomické úrovně jsme se dostali nad předkrizové úrovně. Růst je navíc zdravý, rozložený prakticky mezi všechny sektory v ekonomice. Za udržitelností růstu stojí i to, že je primárně postaven na domácí poptávce – tuzemské investiční aktivitě a spotřebě domácností. Růst je tak robustní, že ve velkém vytváří pracovní místa, zaměstnavatelé se nebojí zvyšovat mzdy, mnohde se již začínáme potýkat s nedostatkem pracovní síly,“ chválí stav české ekonomiky hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP

Česká průmyslová produkce posílila meziročně o 4,4 %, tažena automobilovým průmyslem nebo také plastikářstvím a kovovýrobou. Výrazně přibylo nových zakázek (+ 5,9 %), růst zakázek ze zahraničí byl vyšší, než těch domácích – 8 %, respektive 2,1 %.

V roce 2015 hnaly českou ekonomiku vzhůru i Češi a jejich rostoucí ochota utrácet. Snižující se nezaměstnanost se začala promítat i do růstu mezd zaměstnanců, Češi tak loni sice nadále šetřili, ale zároveň i rekordně nakupovali. Maloobchodní tržby bez započtení motorových vozidel se reálně zvýšily o 5,9 %, přičemž ve všech měsících roku 2015 tržby překročily úroveň srovnatelného období 2014. Nejvyšší růst zaznamenaly tržby za zboží prodávané přes internet či prostřednictvím zásilkové služby (o 19,7 %). Samostatnou kapitolou je prodej motorových vozidel, který vzrostl o 12,3 % a pohonných hmot (+8 %), obé podpořeno velmi nízkou cenou ropy.

Ani rekordní spotřebitelský apetit však nedovedl vzbudit tolik očekávanou inflaci, která se po celý rok držela jen mírně nad 0 %, což odpovídá celoevropské situaci. Neustále klesají zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, o částečný růst inflace se postaraly tabákové výrobky a alkohol.

Měnová a politická stabilita budí důvěru investorů

Od vstupu ČR do EU před 12 lety se objem české ekonomiky zdvojnásobil. Místní ekonomice věří i ratingové agentury – od roku 2007 se české hodnocení jen zlepšuje, zatímco většina zemí si hodnocení stěží uchovává, mnohé země EU si však i pohoršily. Stabilní rating také z části stojí za cenou státních dluhopisů. Český stát si může půjčovat za 0,63 %, jen o 0,22 % více než Německo, zatímco polská vláda musí na obdobných bondech platit 3,13 % a maďarská dokonce 3,54 %. Díky důvěře investorů mají lepší podmínky pro půjčky než ČR jen vlády čtyř zemí, vedle Německa ještě Japonsko, Švýcarsko a Nizozemí.

Osobní neshody českých politiků výrazněji nezasahují do života tuzemských podnikatelů a podmínky pro investory zůstávají přitažlivé. K politické stabilitě v ČR přispívá i fakt, že země nemá vnější hranici Schengenu, ani není na žádné z hlavních migračních tras uprchlíků. O měnovou stabilitu se stará do velké míry Česká národní banka a její intervence na oslabení koruny. ČNB začala intervenovat v listopadu 2013. V lednu 2016 potvrdila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v první polovině roku 2017. Do té doby lze tedy počítat s kurzem 27 korun za euro, což zajišťuje podnikům jistou stabilitu.

Ceny desetiletých státních dluhopisů

„Směnný kurz je kvalitním nástrojem pro udržení stability. Intervence na podzim 2015 již probíhaly automaticky a Rada ČNB je již jednotlivě neschvaluje, proces se automatizoval,“vysvětlit současnou praxi guvernér ČNB Miroslav Singer na setkání Francouzsko-české obchodní komory Quo vadis.

Česká koruna vychází jako „regionální hvězda“ i ze srovnání agentury Bloomberg. Zatímco za posledních deset let se maďarský forint v poměru k euru propadl o 20 % a polský zlotý udržuje stále stejný poměr, česká koruna poskočila o 20 % vzhůru.

Auta frčí, letadla táhnou

Hlavním zdrojem české stability a ekonomického rozvoje je průmysl v čele s automobilovým. Průmyslová produkce letos meziročně stoupla o 4,4 %, výroba motorových vozidel dokonce o 11,5 %. Evropa v posledních letech vykazuje trend desindustrializace, ale ČR jde opačným směrem. Podíl zpracovatelského průmyslu na českém HDP je 26,7 %, zatímco unijní průměr je pouhých 15,3 %. Ve Francii průmysl generuje dokonce jen 11,4 % HDP a zaměstnanost v průmyslu ve Francii klesla podle Eurostatu od roku 2000 o 22 %, v ČR se prakticky nezměnila. Pouze ve třech evropských zemích podíl průmyslu na HDP stoupá a jednou z nich je s 11% růstem od roku 2000 právě Česká republika.

V celé Evropské unii zaznamenal Eurostat trend růstu produkce odvětví využívajících high-tech technologií. Tahounem v objemu produkce v technologicky nejnáročnějších odvětvích je právě Česká republika a Francie (obě téměř 200 %), ČR si vede dobře i v medium high-tech sektorech (+150 %).

„Průmyslová výroba je tahounem české ekonomiky i zaměstnanosti. Statistiky nám dávají za pravdu, že investice do průmyslu se vyplatí. Na 4% růstu HDP si ukrojí svůj podíl jak české podniky, tak zahraniční investoři a potenciál ještě zdaleka není vyčerpán“ domnívá se Michal Macko, obchodní ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

Objem výroby aut v roce 2014

Ekonomicky nejpřínosnější obory jsou zároveň ty, které podporuje agentura CzechInvest: automobilový, letecký a kosmický průmysl, strojírenství, life sciences, IT nebo nanotechnologie. V posledních měsících oznámili velké investice například GE Aviation do stavby centra na turbovrtulové motory, Hyundai Mobis do rozšíření průmyslové zóny Mošnov, tuzemské automobilky hlásí rekordní prodeje, výroba autobusů vzrostla téměř o 50 %. Podle analytiků Komerční banky by měla česká průmyslová produkce v roce 2016 ještě zrychlovat, exportéři budou moci po celý rok využívat režimu slabé koruny a tak jediným brzdícím faktorem zůstává nedostatek kvalifikované pracovní síly a rekordně nízká nezaměstnanost.