Ohlédnutí za akcí QUO VADIS: nejnovější ekonomická data a výhled do roku 2023

Dne 14. 2. 2023 se v prostorách Komerční banky a s účastí ČNB uskutečnila akce Quo Vadis.  

Dva řečníci, Jan VEJMĚLEK (hlavní ekonom a vedoucí ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky) a Katarina KUBELKOVÁ (členka bankovní rady České národní banky) podrobně popsali a vysvětlili ekonomické predikce pro rok 2023, a to jak v globálním měřítku, tak konkrétně pro Českou republiku. Poté byl prostor pro otázky a odpovědi. 

Po několika těžkých letech narušených krizemi (covid, válka na Ukrajině) zůstávají odhady pro rok 2023 celkově poměrně optimistické. 

Světový obchod zůstává zdravý a rychle se zotavil z pandemie, takže se nedočkáme deglobalizace. Je však nepravděpodobné, že by se inflace v letošním roce vrátila k cíli Americké a Evropské centrální banky, což znamená, že obě centrální banky budou muset pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. V USA se očekává zvýšení základní úrokové sazby na 5,0-5,25 % (této úrovně by mělo být dosaženo v květnu) a v eurozóně na 3,75 % (do července). V obou případech finanční trhy kroky centrálních bank podceňují. Sazby by navíc mohly jít ještě výše, než se očekává. Ve Spojených státech se mírná recese očekává až na začátku roku 2024. Eurozóna se recesi vyhne jen o vlásek. Ekonomika eurozóny loni prokázala určitou odolnost vůči energetickým a nákladovým šokům, když v prvních třech čtvrtletích postupně rostla o 0,6 %, 0,8 % a 0,3 % ročně. 

Míra nezaměstnanosti se letos pravděpodobně mírně zvýší (na 7,1 %), ale zůstane výrazně pod svou rovnovážnou hladinou (odhad NAIRU je 8,5 %). Kromě toho centrální banka EU v prosinci podle očekávání zvýšila sazby o 50 bazických bodů (depozitní sazba na 2,0 %, repo sazba na 2,5 %). Zvyšování sazeb v eurech nebude snadné, protože inflace byla skutečným překvapením, zejména v rámci eurozóny. Nicméně Německo se postupně dostává z recese, což je dobrá zpráva, protože je jedním z hlavních obchodních partnerů České republiky. 

Navíc je zde silný tlak na ceny, zejména elektřiny, bydlení a potravin. Ceny energií a komodit rostou. Inflace zasáhla všechny oblasti, přičemž zvýšený inflační tlak se týká potravin, energií a bydlení. Nicméně se zdá, že globální inflační vrchol je již za námi. Centrální banky ve všech zemích účinně zpřísnily měnovou politiku a změnily její směr. Stagflace v eurozóně začíná slábnout. V blízké budoucnosti se očekává zpomalení globální ekonomiky, protože na globální růst doléhá energetická a další krize, inflace a zpřísněné měnové podmínky. Podle indexu HDP je patrná tendence vzdalovat se recesi a očekávání růstu jsou spíše pozitivní. 

V případě USA se předpokládá v roce 2023 rychlý růst a inflace mnohem nižší. Zatímco ropné šoky jsou pro USA obvykle hrozbou, ten poslední sám o sobě recesi nezpůsobil. Odborníci totiž zpochybňují, zda se jedná o skutečnou recesi, neboť širší pohled NBER neukazuje, že by se USA nacházely v recesi. Dojem recese vyvolává spíše růst inflace a úrokových sazeb. Navíc je americký trh práce extrémně napjatý a dochází k většímu růstu mezd. Tento rychlý růst mezd tlačí na růst cen služeb. Americká ekonomika funguje nad svým potenciálem a blíží se úrovni před finanční krizí. FED pokračuje v politice zpřísňování měnové politiky a trh vidí sazby kolem 5 % v polovině roku 2023. 

Co se týká měn, zůstává dolar bezpečnou měnou v poměrně nepříznivém prostředí. V loňském roce dolar vůči euru dokonce posílil pod paritu a podle parity kupní síly euro vůči dolaru prudce oslabilo. Podle parity kupní síly by se kurz měl pohybovat nad úrovní 1,30 USD/EUR. Kromě toho euro stále více ovlivňuje výkonnost bilance zahraničního obchodu, která se v posledním roce propadla. Do hry vstoupily sankce vůči Rusku, které zvýhodnily bilaterální obchod, což zatěžuje i dovozní stranu obchodní bilance eurozóny, protože do Ruska se vyváží mnohem méně. Přesto odborníci v průběhu roku favorizují euro. 

Zaměříme-li se konkrétněji na Českou republiku, její ekonomika ve druhé polovině loňského roku ztratila energii, což bylo samozřejmě dáno inflací. Základní scénář prognózy předpokládá, že centrální banka nastaví úrokové sazby tak, aby dosáhly 2% cíle v horizontu 12-18 měsíců a pokryly první polovinu roku 2024.  

Navzdory obtížnému roku byla recese ve druhé polovině loňského roku rychlou epizodou. Trh práce se nezhorší a zaměstnanost se bude zvyšovat. Pokud jde o inflaci, je jen otázkou času, kdy dojde ke snížení nejen tržních, ale i měnověpolitických sazeb; což se očekává ve druhé polovině letošního roku. 

Odhadovaný hospodářský růst v druhé polovině loňského roku činil 0,5 % a v letošním roce se očekává jeho postupné zlepšování. Recese by tedy měla být pouze technicky způsobena především poklesem domácí poptávky. Trh práce by proto měl zůstat napjatý a nezaměstnanost by se měla zvýšit jen mírně. To by mělo přispět k silnějšímu růstu nominálních mezd. Inflace v letošním roce pravděpodobně neklesne pod 10 % a očekává se, že bude i nadále silně zatěžovat kupní sílu domácností. V příštím roce by se inflace měla přiblížit 2% cíli ČNB. Neočekává se, že by ČNB dále zvyšovala sazby, spíše se blíží začátek jejich snižování. 

Pokud jde o HDP, očekává se, že ekonomika letos vzroste pouze o 0,3 %, což je o něco méně, než se dříve předpokládalo (0,5 %). Dobrou zprávou však je, že recese, která byla mělká a krátkodobá, je pravděpodobně u konce. V průběhu letošního roku by mělo dojít k postupnému oživení, které by se mělo projevit ve vyšším růstu HDP v příštím roce. Ten se odhaduje na 2,4 %, což je méně než předchozí prognóza (3,01 %). 

V příštím roce se očekává zmírnění růstu cen energií i ostatních složek inflace. V důsledku toho se očekává výrazný pokles inflace na průměrnou hodnotu 2,5 %, což je mírně pod naší čtvrtletní prognózou 2,8 %. Pokles inflace přijde ve třetím čtvrtletí letošního roku, ale pokles nebude hladký. Hospodářský růst letos dosáhne pouze 0,3 %, v příštím roce pak zrychlí na 2,4 %. 

Česká koruna byla na konci roku 2022 oproti své rovnovážné hodnotě nadhodnocena o cca 0,3 Kč vůči euru (24,30 oproti 24,60). 

Celkově se očekává, že mírně převáží depreciační trendy, což povede k mírnému oslabení koruny směrem k 24,25 EUR/CZK do konce roku. Tlak na náklady na energie, potraviny a domácnost je vysoký. Dochází k poklesu cen energií a domácích i zahraničních cen a k poklesu inflace v důsledku přísné měnové politiky. 

Souhrnně lze říct, že ČNB bude i nadále bránit prudkým výkyvům kurzu české koruny. Bude také pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou a stabilizována na 2% cíli. To znamená, že úroková sazba zůstane ještě nějakou dobu relativně vysoká.  

Níže najdete grafy a prezentace.  

Ještě jednou děkujeme oběma řečníkům a našim partnerům!