Stavebnictví je stejně důležité v ČR i ve Francii

Stavebnictví je významnou součástí ekonomiky, stejně důležitou v obou zemích. Představuje 7 % HDP a 8 % aktivního obyvatelstva.

Nicméně prochází krizí, která v posledních letech vyústila v úbytek pracovních míst v oboru ve Francii i v České republice.

Aby pomohla vyvést stavebnictví z vleklé krize, dala si francouzská vláda za cíl vybudovat 500 000 nových bytových jednotek ročně a stejné množství jich každý rok renovovat. Malé množství veřejných zakázek by nicméně mohlo zbrzdit růst nerezidenčního sektoru. V České republice by růst mohl podpořit příliv financí z evropských fondů v rámci programového období do roku 2020.

Výzva pro stavebnictví: ekologie

Hlavní výzvou dneška je nutnost splňovat nejvyšší standardy z hlediska životního prostředí, energetiky, cirkulární ekonomiky i hlediska sociálního a zároveň vytvářet lokální pracovní místa, což by odvětví umožnilo se lépe strukturovat. Naši pozornost si zaslouží zejména ekologické stavby, tedy dlouhodobě udržitelné stavebnictví, které respektuje životní prostředí. Ve vyspělých průmyslových zemích představuje stavebnictví 40 % spotřeby energií a 38 % emisí skleníkových plynů.

Ekologické stavby ve Francii vzkvétají. S 19 miliardami eur investic do energické obnovy budov je třetím největším evropským trhem na poli ekologických staveb. Podpora výstavby a renovace nízkoenergetického bydlení už začíná přinášet své ovoce, což dokazuje velký nárůst certifikátů vydaných přední francouzskou asociací Effinergie.

Aktéři ve Francii si uvědomují význam ekologického přístupu. Mnoho velkých firem, specializovaných MSP, laboratoří, univerzit a klastrů, jako jsou Efficacity nebo Advancity, rozvíjí své dovednosti v oblasti ekologických materiálů, inovací, zpracování nebo recyklace stavebního odpadu. Výjimkou už nejsou ani budovy, které více energie vytvoří, než spotřebují. O dynamice tohoto odvětví ve Francii svědčí také veletrhy zaměřené na ekologicky udržitelné budovy, jako jsou Ecobat nebo pařížský Batimat.

Podpora pro firmy i domácnosti

Francie má proaktivní politiku, konkrétně plán „Udržitelné město“. Cílem je urychlit ekologickou transformaci a vytvořit 75 000 nových pracovních míst. Tento státní plán je podpořen finanční pomocí: ekopůjčky, odměny za energetickou úspornost, slevy na daních. Nejdůležitější jsou však tzv. CITE (Crédit d’impôt pour la transition énergétique) neboli slevy na daních za energetické úspory, jež je možné čerpat na energetické audity nebo stavební úpravy zvyšující energetickou úspornost. CITE mají skutečný úspěch, využil jich již milion žadatelů.

Česká republika je také velmi aktivní v ekologické výstavbě. Charakteristický je program Nová zelená úsporám, který usiluje o zlepšení energetické náročnosti stávajících budov. V rámci evropského programu Životní prostředí by do roku 2022 mělo být v ČR přerozděleno téměř 100 milionů eur na výměnu starých spalovacích kotlů, které znečišťují, za nové, vysokoenergetické. Tento program sklidil u českých domácností opravdový úspěch a vyvolal masivní odezvu. Zapomenout nesmíme ani na program PANEL 2013+ se zaměřením na modernizaci starých bytových jednotek.

České stavebnictví brzdí administrativa

Hlavní překážkou je administrativa a právní předpisy. Na stavební povolení se v průměru čeká 5 let, u velkých projektů je to až let deset. Ve Francii došlo v roce 2015 ke značnému zjednodušení a o všechna nezbytná povolení při výstavbě nebo stavbě v obecném zájmu se žádá v rámci jediné integrované procedury. Vyřídit stavební povolení, od dodání veškerých podkladů, trvá v případě rodinných domů dva měsíce, pro všechny ostatní stavby to jsou tři měsíce.

Rozvoj výrazně brzdí nedostatek pracovních sil. Firmy snižují své marže, a přesto mají problém sehnat kvalifikované dělníky, v loňském roce navíc klesl počet učňů o 40 %. V neposlední řadě rozvoji sektoru nesvědčí ani skutečnost, že v hodnocení veřejných zakázek má přednost cena před kvalitou nabídky.

Změna stavebního zákona se jeví jako nezbytná, stejně tak vznik jednoho orgánu pro gesci stavebnictví. Změna zákona by umožnila zahájit mnoho velkých infrastrukturních projektů, jako jsou železniční spojení z centra na pražské letiště, rozvoj vysokorychlostních komunikací, výstavba automatické linky trasy metra D nebo modernizace dálnice D1.

Článek vyšel v časopise Contact 87.