Actualités

Titulní stránky francouzských i mezinárodních deníků zobrazují skličující fotografie katedrály Notre-Dame v plamenech

„Srdce lehlo popelem“, „tragédie“, „katastrofa“, „národní šok“: v úterý 16. dubna, den po požáru, který vypukl v pařížské katedrále Notre-Dame, vyjadřuj francouzský i mezinárodní tisk zármutek nad vzniklými škodami.

Se zatajeným dechem pozorovali ráno Pařížané poničenou katedrálu. Oheň, který poškodil symbol Francie starý více než 850 let, zkrotili hasiči po dlouhém nočním boji, ke kterému jich bylo zmobilizováno na 400. Poručík Gabriel Plus upřesnil, že oheň se sice podařilo uhasit, avšak hasičské sbory „jsou stále na místě, aby ověřily stabilitu budovy a především aby z katedrály vynesly cenná umělecká díla. Tento proces bude trvat celý den.“ U katedrály stále ještě zůstává 100 hasičů, prozatím bylo zahájeno předběžné šetření pro „neúmyslné ničení ohněm“.

Obrovský dubový krov katedrály přezdívaný „les“ byl 110 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Zhotoven byl na počátku 13. století, některé jeho části pocházely až z 8. století. Celý krov včetně většiny olověné střechy však lehl popelem. Krátce po dvacáté hodině se pak pod vlivem plamenů a silného větru zřítila i ikonická věžička. Jelikož se nacházela ve výšce 93 metrů, nebylo v silách hasičů ji včas uhasit.

Důležitou roli při rekonstrukci katedrály v 19. století sehrál francouzský spisovatel Victor Hugo. Jakoby v předtuše budoucích událostí napsal roku 1831 ve svém románu Chrám Matky Boží v Paříži: „Oči všech pohlédly k vrcholu kostela. Viděly cosi neobyčej­ného. Na vrcholu nejvyšší galerie, nad ústřední růžicí šlehal veliký plamen, který stoupal s víry jisker mezi oběma věžemi, velký, nezkrotný a zuřivý plamen, jehož jazyky odnášel chví­lemi vítr. (…) Mezi tuláky nastalo hrůzyplné ticho.“