Český vývoz do Francie

Česko-francouzská obchodní výměna se od vstupu Prahy do Evropské unie v roce 2004 více než zdvojnásobila.

Český vývoz se zaměřuje na dva hlavní sektory, dopravní prostředky a zařízení.

Pětadvacet let po pádu komunistického režimua od začátku transformace na tržní ekonomiku navázala Česká republika na svou průmyslovou tradici a získala zpět svou pozici v mezinárodním obchodě. České hospodářství patří mezi  nejotevřenějších v Evropě i na světě, 35 % domácí produkce míří do zahraničí. Vývoz také představuje 80 % hrubého domácího produktu.

Silná závislost na zahraničním obchodu je sice rizikem v době silné recese nebo světové krize jako v roce 2008, zároveň ale aktéry motivuje k neustálé adaptaci na aktuální podmínky a k diverzifikaci odbytišť. Tradičními cílovými destinacemi českého exportu jsou sousední země. Na prvním místě je Německo, kde končí více než 32 % české výroby, následuje Slovensko s 8,9 % a historickou vazbou obou zemí a Polsko (5,8 %), které nabízí 40milionový trh. Rakousko je v ČR třetím největším investorem, ale proudí do něj pouze 4,5 % českého vývozu a je tak na 6. místě mezi exportními destinacemi.

První exportní destinací bez společné hranice s Českou republikou je Francie, která kupuje 4,8 % českého vývozu a zaujímá tak 4. pozici. Francie byla vždy, s výjimkou komunistické odmlky, tradičním obchodním partnerem ČR. Vývoj obchodní výměny v posledních letech je však ohromující.

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 vzrostl vývoz do Francie jedenáctinásobně. Významným milníkem pro vzájemný obchod byl vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004, což vedlo ke zdvojnásobení českého exportu do Francie během několika málo let. Od roku 2005 je vzájemná obchodní bilance přebytková ve prospěch ČR. Od roku 2010 se růst vzájemné obchodní výměny zpomalil. Na vině byla jak krize z let 2008 a 2009, tak pomalý restart francouzské ekonomiky a česká recese v letech 2012–2013.

Objem českého zboží vyvezeného v letech 2012 a 2013 do Francie byl prakticky shodný: 5,56 miliardy eur. (Definitivní čísla pro rok 2014 nebyla v době uzávěrky k dispozici, ale podle dostupných informací by měl být výsledek velmi podobný.) Stagnace českého vývozu do Francie se nám však musí jevit jako dobrý výsledek ve srovnání s 2,6% poklesem dovozu z Francie v roce 2013 a obdobné tendence v roce 2014. Prodej českého zboží na francouzském trhu si svou pozici udržel také díky devalvaci české koruny z listopadu 2013, která českým a moravským exportérům poskytla nezanedbatelnou komparativní výhodu.

České dopravní prostředky na francouzské silnice

Na prvním místě českého vývozu do Francie se s každoročním 30% podílem drží silniční vozidla, a to přesto, nebo právě proto, že francouzský automobilový trh není v posledních letech v nejlepší kondici. Podíl české automobilky Škoda (skupina Volkswagen) zažívá konstantní růst již několik let, v roce 2013 mělo 1,2 % nově zaregistrovaných aut ve Francii značku Škoda. Partnerství Škodovky s cyklistickým závodem Tour de France zahájené v roce 2004 a loni v létě prodloužené o dalších pět sezón je největším sponzorským počinem české firmy v zahraničí (vyjma Slovenska) a také ohromnou marketingovou kampaní. Každé léto dá automobilka organizátorům závodu k dispozici na 250 vozidel. Automobilky Hyundai a TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën) mají výrobní závody v České republice, a tak se také podílí na dovozu aut „made in Czech republic“ do Francie.

Silniční vozidla vyrábí také Iveco ČR. Výrobu autobusů Karosa odkoupila od Renaultu, který ji získal v privatizaci na začátku 90. let. Iveco s nimi dnes slaví úspěchy na francouzském trhu. Zájem o městské autobusy sice po změně majitele upadal, české autobusy si však vybudovaly silnou pozici na trhu s autokary a školními autobusy, kde má dokonce 55% podíl. Několik francouzských výrobců automobilového příslušenství se usadilo v ČR, což také zvedá český vývoz do Francie. Mnohá auta vyjíždějící z francouzských továren jsou totiž postavena ze součástek vyrobených v českých závodech.

Český průmysl si drží silnou pozici díky technickému vzdělávání a relativně levné pracovní síle v oblasti strojních a elektrických zařízení, elektroniky a informatiky. V součtu mají tyto sektory větší váhu než automobilový průmysl, tvoří 40 % exportu do Francie. Rozdělení podílu mezi těmito sektory se během let přelévá, pokles v jednom je vyvážen růstem v ostatních. V součtu však můžeme pozorovat celkový nárůst, a to zejména díky rostoucímu prodeji elektrických a domácích spotřebičů.

Odvětví odívání, koženého zboží a obuvi zaznamenává vydatné oživení, které má za následek i zlepšení zaměstnanosti v českém textilním průmyslu. Pryžové, plastové a stejně tak i kovové výrobky každý rok nezávisle na aktuální ekonomické situaci představují 10 % českého dovozu do Francie. Například česká společnost Alukov, specialista na zastřešení bazénů, tvoří 40 % obratu ve Francii.

I přes ekonomickou letargii a velmi silnou konkurenci na francouzském trhu mohou čeští exportéři najít odvětví s rostoucím potenciálem. Automobilový průmysl má šanci růst, stejně tak letectví. České podniky jsou do stále větší míry zapojeny do spolupráce s programy Airbusu. Strojírenství, zejména pak dodavatelé pro energetiku, se může těšit na světlé zítřky. Ve stejné pozici je i informatika (hard a software) a biotechnologie.