Nejistota mileniálů a generace Z: Nevěří sociálním sítím a bojí se změn klimatu

Navzdory růstu ekonomiky jsou mileniálové s generací Z stále více skeptičtí. Míra pesimismu stoupla zejména v otázce společenského a politického vývoje.

Navzdory růstu ekonomiky jsou mileniálové s generací Z stále více skeptičtí. Míra pesimismu stoupla zejména v otázce společenského a politického vývoje. Mladé generace silně nedůvěřují sociálním sítím a obávají se klimatických změn. Vyplývá to z osmého ročníku studie Deloitte Global Millennial Survey 2019. Zúčastnilo se ho více než 13 000 mileniálů ve 42 zemích a přes 3 000 respondentů generace Z z 10 zemí.

Největší hrozbou pro společnost jsou podle mileniálů a generace Z klimatické změny. Ty trápí téměř třetinu (29 %) respondentů z obou skupin. U mileniálů dále následuje platová nerovnost (22 %) a nezaměstnanost (21 %). Generaci Z trápí ale více terorismus (uvedlo jej 19 % respondentů). Na třetím místě se shodují s mileniály na nezaměstnanosti (19 %).

Pozitivní výhled na ekonomiku vlastní země sdílí jen 26 % respondentů mezi mileniály. Poprvé za šest let měření tohoto ukazatele klesla jeho hodnota pod 40 %. Ještě loni to bylo 45 %. Necelá čtvrtina respondentů (24 %) věří, že se společenské a politické prostředí zlepší, což je oproti loňsku pokles o devět procentních bodů. Nejméně za poslední tři roky respondenti věří, že firmy mají na společnost kladný vliv (letos 55 %, v roce 2018 to bylo 61 % a v roce 2017 76 %).

Sociální sítě: víc škody než užitku

Mileniálové i generace Z se shodují na tom, že by na tom byli fyzicky lépe, kdyby trávili méně času na sociálních sítích (64 % a 63 %). Podobně se shodují na tom, že by byli v takovém případě šťastnější (60 % a 59 %). 55 % respondentů mezi mileniály a 54 % mezi generací Z v sociálních sítích vidí více škody než užitku. Dvě pětiny z nich (41 % a 38 %) by je nejraději přestaly zcela používat.

Mileniálové a generace Z jsou ale nedůvěřiví i vůči tradičním institucím. Nulovou důvěru v lídry obchodu má 26 % mileniálů a 24 % „zetkařů“, u tradičních médií je poměr 27 % a 30 %, u politických lídrů je to 45 % versus 41 % a u duchovních lídrů pak 45 % a 49 %.

„Nejistota mileniálů a generace Z se odráží v jejich pochroumané důvěře k byznysu a vládám. Byznys lídři by tak měli vnímat hodnoty těchto dvou generací, jinak riskují mohutnou ztrátu talentu, což se na takto soutěživém trhu nevyplácí,“ říká Pavel Šimák, ředitel týmu poradenství v oblasti lidského kapitálu Deloitte.

Studii Deloitte Global Millennial Survey 2019 naleznete zde.