Náš pohled na …

Věra Jourová: Máme Evropě co nabídnout

Věra Jourová je již čtyři roky komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Mandát zastupovat Českou republiku v Evropské Komisi dostala od tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. Ač v nevolitelné funkci, s blížícími se volbami do Evropského parlamentu se účastní mnoha odborných i veřejných debat a podporuje povědomí o Evropské Unii. Členové Francouzsko-české obchodní komory měli jedinečnou možnost se s Věrou Jourovou setkat osobně a položit jí vlastní otázky.

Jak se v průběhu let EU změnila?

Rozrostla se. Zrovna nedávno jsme oslavili 15. výročí velkého rozšíření, kdy se Češi, Poláci, Slováci, Maďaři a další národy připojili k 15 existujícím členům. Toto rozšíření bylo historickým momentem a navždy EU změnilo. Začali jsme se podílet na rozhodování, utváření budoucnosti celého kontinentu a přinesli jsme naši perspektivu a vnímavost. Češi například přispěli svým pragmatickým a podnikatelským přístupem, neochotou týkající se nadměrné regulace, svou kulturou a smyslem pro humor.

Evropská unie se stala propojenější a přítomnost francouzských podniků v České republice je toho dobrým příkladem. Vnitřní trh se rozšířil, odstranily se překážky pro podnikání. Ale není to samozřejmě hotový projekt. Potřebujeme spravedlivější hospodářskou integraci, musíme se přizpůsobit měnícímu se světu, jako např. nedávnému americko-čínskému obchodnímu napětí. Pouze společně na to můžeme reagovat tvrdým, sebejistým způsobem.

Jak by měla být do budoucna formována pozice České republiky v Unii?

Já bych si přála, aby byla Česká republika silným, sebevědomým hráčem, aby dokázala tvořit strategická partnerství a nebála se být kritická. Máme Evropě co nabídnout a do určité míry se to již děje, máme dobré vyjednavače, úspěšné podniky a vědce.

Máte zkušenosti s českou a evropskou politikou. Jak se liší a jaká je politická kultura v institucích EU?

Mám velkou výhodu, že jsem opravdu prošla všemi stupni národní politiky. Začínala jsem v Třebíči na městském úřadě, potom jsem působila na Ministerstvu pro místní rozvoj jako ředitelka a až potom jako náměstkyně ministra a pak ministryně. Z toho čerpám i ve své dosavadní práci, snažím se vidět, jaký dopad bude mít na lidi. Tady v Bruselu je obrovská konkurence a mám pocit, že hraju neustále simultánku, mám rozehraných více partií najednou.

Politická kultura v institucích je velmi slušná, lidé tady mají pocit, že vytváří něco pro celou Evropu a začínají u sebe. Potkala jsem mnoho kolegů, kteří na svou práci jsou vyloženě hrdí.

Dvojí kvalita potravin spadá pod váš resort. Může být hájena účinně? Jaké jsou další kroky?

Já jsem navrhla právní předpis, který by dvojí kvalitu potravin ukončil a mám v tomto ohledu podporu celé Komise. Předseda Komise Juncker to ve svém výročním projevu před Evropským parlamentem vyzdvihl jako jednu z věcí, kterou chce vyřešit.

Takže nyní máme legislativu na úrovni EU, která musí být implementována na úrovni národní. Začátkem května jsme se setkali s českým ministrem zemědělství, abychom projednali příslušnou českou legislativu. Co se mé práce týče, brzy oznámíme výsledky prvního celoevropského testování výrobků. Chci nadále podporovat národní orgány při provádění testů a vyvíjet tak tlak na ty, kterých se dvojí kvalita potravin skutečně týká. Jsem přesvědčena, že s touto novou legislativou a silnou politickou vůlí tuto praxi ukončíme.

V jakých oblastech by mohla Francie a Česká republika více spolupracovat?

Celá podstata EU je, že bychom měli neustále více spolupracovat ve všech oblastech. Měli bychom se lépe poznat na podnikatelské a osobní úrovni. Měli bychom mít více studentů z České republiky, kteří jdou studovat do Francie přes program Erasmus, a naopak. To by nám umožnilo si lépe porozumět a lépe spolupracovat např. co se obchodu nebo vnitřního trhu týče. Společné výzvy, jako je změna klimatu, vývoj v oblasti umělé inteligence nebo budoucí hospodářské krize, budou zkrátka příliš velké na to, aby se s nimi každá země vyrovnala sama. Teď je čas na to, abychom vybudovali mosty a prohloubili vztahy, abychom je mohli využít v těžších časech.