Sektorové aktuality

Vývoj energetické krize v České republice

Vláda v pondělí stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun.  Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil. Firmy, to znamená velkoodběratelé elektřiny a plynu (s ročním odběrem nad 630 MWh) budou moct čerpat už od 1. listopadu pomoc ve výši 30 miliard Kč v rámci dočasného krizového rámce. Maximální částka, na kterou budou mít podniky nárok, bude dvojí. U energeticky náročných firem to bude až do 200 milionů korun, u ostatních maximálně 45 milionů korun.